Jdi na obsah Jdi na menu
 


Školní preventivní strategie

13. 9. 2012

 

Školní preventivní strategie

 

Strana

 

 

1. Současný stav problematiky

2

2. Personální zajištění prevence

5

3. Potřebnost projektu

5

4. Cíle projektu

6

5. Vymezení cílové skupiny

7

6. Způsob realizace

7

7. Znalostní kompetence žáků

8

8. Metody a formy, jakými budou dílčí aktivity řešeny

9

9. Příklady zařazovaných témat

10

10. Vyhodnocení preventivní strategie

11

 

Zpracováno k 13. 1. 2012



1. Současný stav problematiky

 

Škola vytváří tento program jako základní nástroj prevence. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit, program je nejméně jednou ročně vyhodnocován, sleduje se účinnost, průběh, měří se efektivita jednotlivých aktivit. Pro školu je závazný a podléhá kontrole České školní inspekce.


Nárůst různých projevů rizikového chování včetně zneužívání návykových látek v populaci mládeže a dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Děti patří k nejohroženější skupině. Proto je důležité zahájit primární prevenci právě v době základní školní docházky, poskytnout žákům co nejvíce informací o drogové problematice (přiměřeně k věku žáků), naslouchat jejich problémům  a otevřeně s nimi hovořit i na neformální úrovni.

 

 

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j. 21291/2010-28

ve znění zveřejněném v lednu 2012

 

Článek 2, odst. 7

Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení. Je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů. Vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu, jasně definuje dlouhodobé a krátkodobé cíle, je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována. Přizpůsobuje se kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve školním prostředí. Oddaluje, brání nebo snižuje výskyt rizikových forem chování, zvyšuje schopnost žáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí. Má dlouhotrvající výsledky, pojmenovává problémy z oblasti rizikových forem chování. Pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce ohrožených skupin (minoritám, cizincům, pacientům či dětem) při zajištění jejich lidských práv a povinností. Podporuje zdravý životní styl, tj. harmonickou rovnováhu tělesných a duševních funkcí s pocitem spokojenosti, chuti do života, tělesného i duševního blaha (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity). Poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu.

 


Hlavní aktivity, které lze do strategie zapracovat

- Odpovědnost za systematické vzdělávání pedagogických  pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v technikách pedagogické preventivní práce, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a řešení problémových situací,

- systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu, oblastí preventivní výchovy do výuky,

- uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže, zaměřeného na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování,

- vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže,

- spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu,

- průběžné sledování konkrétních podmínek a situace ve škole či školském zařízení z hlediska rizik výskytu patologických jevů  a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých,

- diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže,

- poskytování poradenských služeb a zajišťování poradenských služeb specializovaných
   poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a pedagogy

a) stav školy z hlediska patologických jevů, její zaměření

 

Vztah učitel – žák

Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a žákem. Žák ví, že se může na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovným poradcem, ad. Na základě dosažení dohody o společných cílech a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře žáka.

 

Skupinová práce

Žáci velkou část vyučování spolupracují, ve dvojicích, ve skupinách, ve skupinách napříč třídami. Učitel věnuje pozornost spolupráci ve skupinách, podporuje naslouchání, zapojení všech členů skupiny, reflektuje s žáky skupinovou práci a podporuje tak rozvoj kompetencí týmové práce, řešení konfliktu (učitel podporuje odpovědnost žáka za řešení konfliktu). Žáci se učí vést diskuzi, vyjadřovat své názory, naslouchat druhým a vhodným způsobem reagovat na kritiku. Jednou z možností je například vedení komunitního kruhu, ve kterém má každý právo diskutovat na základě pravidel diskuse, sdílet své pocity, obavy, radosti, zážitky, podněty k životu třídy, klást otázky.

 

Projektové vyučování a celoškolní projekty

V rámci projektů se žáci mohou blíže seznámit s děním kolem sebe a aktuálními tématy. Umožňuje intenzivní spolupráci tříd v rámci ročníku. Celoškolní projekt navíc podporuje spolupráci žáků napříč třídami a napříč ročníky. Žáci se navzájem poznávají a dokáží spolupracovat starší s mladšími. Je to podstatný prvek prevence šikany starších žáků vůči mladším.

 

Individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny

Žáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele. Jsou informováni o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno úsilí žáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Je podporován jeho individuální talent a zájem. Diferenciace výuky může probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření žáka. Pomáháme žákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly, pozitivní vztah k okolnímu světu.

 

Komunikace s rodiči, veřejností

Učitelé nabízejí všem rodičům možnost individuální konzultace. Rodiče mají také možnost navštívit i výuku, často se zapojují do výuky v rámci svých možností a poznávají tak prostředí školy a lépe tak chápou potřeby svých dětí ve škole.

Rodiče budou o programu informovat především třídní učitelé na třídních schůzkách. Informovanost bude zaměřena zejména na oblast prevence užívání návykových látek a šikany. Rodiče každého žáka obdrží informace, které budou obsahovat nezbytná telefonní čísla a adresy, základní seznam změn chování, které by se mohli u jejich dětí vyskytnout, ale i několik užitečných rad, jak se zachovat, zjistí-li u svého potomka závislost či stane-li se jejich dítě obětí šikany. Pokud rodiče projeví zájem, rádi pro ně zajistíme alespoň jeden seminář nebo besedu s odborníkem. Budeme se snažit zapojit rodiče do programu i tak, že je požádáme, aby se k jeho průběhu prostřednictvím ankety vyjádřily. Na jejich dotazy a připomínky budeme zpětně reagovat.

 

Pedagogická diagnostika

Učitel věnuje pozornost žákům, registruje signály o možném problému žáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracuje s rodiči a výchovným poradcem, který se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP aj.) 

 

Řešení přestupků

Porušování školního řádu, týkajícího se držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách školy, je klasifikováno jako hrubý přestupek a jsou vyvozeny patřičné sankce. Jsou sledovány i další rizikové chování - šikana, vandalismus, brutalita, rasismus atd. Při jejich zjištění jsou navržena cílená opatření. V případě, kdy selže prevence ve škole, bude přistoupeno k následujícím opatřením:

  1. individuální pohovor se žákem
  2. jednání s rodiči na úrovni výchovné komise
  3. doporučení kontaktu s odborníky
  4. v případě nezájmu rodičů uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě
  5. v případě dealerství oznámení Policii ČR

 

Zveřejnění informací

 

Informace budou zveřejňovány na nástěnce umístěné v budově školy. Informace obsahují důležitá telefonní čísla a adresy (linky důvěry apod.) a další informace, které se vztahují k tématům zařazeným do Minimálního preventivního programu, zásady první pomoci při výskytu šikany. Na výběru témat umístěných na nástěnku se mohou žáci sami podílet právě svými dotazy vhazovanými do schránky důvěry.

 

Dalším informačním zdrojem pro žáky a hlavně vyučující je knihovna.

Během školního roku bychom ji rádi doplnili o několik aktuálních titulů.

 

Program bude dále zveřejňován na školních webových stránkách.

 

 

 

 

 

 

2. Personální zajištění prevence

Výchovný poradce

 

 

Výchovný poradce, společně s ostatními pedagogy, vytváří aktivity školy v oblasti prevence. Aktivně nabízí učitelům a žákům možnost poradit se o svých problémech. Zaměřuje se na žáky, kteří jsou ohroženi ve svém vývoji, sebepojetí, komunikaci s druhými.  Učitelé informují výchovného poradce o případech výskytu agresivního chování ve třídě, signálů o potížích žáka (osobnostní, rodinné, vztahové), náhlém i trvalém neúspěchu v učení, obtížné komunikaci, konfliktu s rodiči, porušování pravidel soužití ve škole žákem, krádežích ve třídách. Výchovný poradce navrhuje opatření, navrhuje řediteli školy svolání výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálních služeb, linku bezpečí, apod.). Jedná se sociálním odborem. Konzultuje problémy s odbornými pracovišti – SPC, PPP.

 

Metodik prevence

 

Metodik prevence spoluvytváří minimální preventivní program, podílí se na jeho realizaci. Komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vniklého problému dává podněty k možné nápravě. Spolupracuje s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. Koordinuje předávání informací o problematice rizikového chování ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci minimálního preventivního programu.

 

Pedagogové

Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy. Provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Třídní učitel je v  kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších možností komunikace.

 

 

Ředitel školy.

Sleduje efektivitu prevence rizikového chování. Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů, pracovníků orgánů péče o dítě, psychologů apod.

 

Ke zjištění aktuálního stavu rizikového chování ve škole jsou využívány dotazníkové metody, práce třídních učitelů a připomínky dětí školního senátu.

 

 


3. Potřebnost projektu


Škola nepřejímá zodpovědnost za výchovu ke zdravému životnímu stylu. Škola rodičům jen pomáhá v rozvoji dítěte jeho vzděláváním a socializací ve skupině dětí. Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských zařízení jsou to orgány sociálně právní ochrany dětí, zdravotnická zařízení, místní samosprávy,  poradenské instituce ve školství, duchovní sdružení, policie, kulturní střediska, zájmové organizace, podnikatelské subjekty apod.  Škola usiluje o integraci primárně preventivních aktivit, které sama poskytují, se službami specializovaných zařízení.

 

Za problémy v oblasti primární prevence u dětí a mládeže jsou považovány:

  • nechuť pedagogů vyvíjet aktivity, které nepřinášejí okamžitý viditelný výsledek
  • nedostatečné využití stávající legislativy
  • nedostatečná ochrana dětí před alkoholem a pasivním kouřením v rodině a na veřejnosti
  • vysoká společenská tolerance k legálním drogám
  • mobilní telefony, Internet
  • liberalizace drogové politiky
  • absence pocitu zodpovědnosti za vlastní zdraví
  • podceňování primární prevence
  • prevence pouze ve škole, po skončení vyučování nemožnost postihu, nekontrolovatelnost žáků
  • prevence jen ve školách, absence prevence v rodinách
  • neodbornost pedagogů v dané oblasti (absence právního vědomí)
  • nedostatečné pravomoci školních metodiků prevence

 

 


4. Cíle projektu


a) dlouhodobé

Základními cíli strategie primární prevence rizikového chování mohou být:

  • výchova ke zdravému životnímu stylu
  • rozvoj a podpora sociálních kompetencí
  • funkční informační systém, funkční systém vzdělávání školních metodiků, vícezdrojové a víceleté financování projektů primární prevence.

 


b) střednědobé

  • Vytváření a distribuce metodických materiálů
  • Zapojování rodin do života škol
  • Proškolení školního metodika v rámci specializačního studia školních metodiků prevence podle vyhlášky č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním růstu
  • Pravidelné zapojování do grantového systému prostřednictvím vlastních projektů
  • Vytvoření a podpora systému víceletého financování pro oblast primární prevence rizikového chování

·         Školní preventivní strategii a Minimální preventivní program) zařadit do školních vzdělávacích programů

 

Cílem působení v oblasti prevence rizikového chování je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku

·      s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům

·      schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí

·      přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi

·      schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů

·      s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám

·      podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek.

 


c) krátkodobé

  • Zmapování potřeb v oblasti primární prevence
  • Finanční podpora školních preventivní strategie

 

 

 

Prevence rizikového chování zahrnuje především aktivity v oblastech prevence:

a)      násilí a šikanování,

b)      záškoláctví,

c)      kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování,

d)     ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže,

e)      xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu,

f)       užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek,

g)      netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling),

h)      diváckého násilí.

i)        komerčního sexuálního zneužívání dětí,

j)        syndromu týraných a zneužívaných dětí

k)      sekt a sociálně patologických náboženských hnutí.

 

 


5. Vymezení cílové skupiny


Strategie je zaměřena na všechny žáky 1. -5. ročníku základní školy, se zvláštním přihlédnutím k dětem ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, dětem s nedostatečným prospěchem a s některými typy specifických vývojových poruch chování.

 

U pedagogů je další vzdělávání zaměřeno na celý tým.

 

Do systému informování jsou zapojeni všichni rodiče. Zvláštní pozornost je věnována rodičům dětí, u kterých se vyskytly negativní jevy např. šikana.

 

 

 


6. Způsob realizace


Základními kompetencemi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu jsou

 

·         zvyšování sociální kompetence – rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků jednání

·         posilování komunikačních dovedností – zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku

·         vytváření pozitivního sociálního klimatu – pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty

·         formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám – pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje apod.

 

Klíčové vyučovací oblasti jsou

·         oblast přírodovědná
(např. biologie člověka, fyziologie, biologické účinky drog atd.)

·         oblast zdravého životního stylu
(např. výchova ke zdraví, osobní a duševní hygieně, podmínky správné výživy, volný čas apod.)

·         oblast společenskovědní
(proces socializace jedince, užší a širší společenské prostředí, jedinec ve vzájemné interakci se sociálním prostředím apod.)

·         oblast rodinné a občanské výchovy
(postavení rodiny ve společnosti, vedení domácnosti, správná výživa, zdravý vývoj a příprava na život, formy komunikace, zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže, atd.)

·         oblast sociálně právní
(právní aspekty drog, práva dítěte, význam a cíle reklamy apod.)

·         oblast sociální patologie
(postoj společnosti ke zneužívání drog, delikventní chování, kriminalita, xenofobie, šikanování, rasismus apod.)

 

 

Preventivní témata jsou nejčastěji frekventována v následujících předmětech:

Přírodověda, vlastivěda

Český jazyk

Prvouka

Výtvarná výchova a výtvarné soutěže

Tělesná výchova

Etická výchova

 

 

7. Znalostní kompetence žáků

 

1.        2. ročník

 

-          žáci dokáží pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, užíváním drog, zneužíváním léků

-          znají jednoduché způsoby odmítání návykových látek

-          znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu

-          mají vědomosti jak udržovat zdraví a o zdravém životním stylu

-          mají právní povědomí v oblasti rizikového chování

 

 

 

 

3. –  5. ročník  

 

-          žáci mají povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě

-          znají činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního režimu, osvojují si zdravý životní styl

-          podrobně znají zdravotní a sociální rizika návykových látek a argumenty ve prospěch zdraví

-          znají zákony omezující kouření, požívaní alkoholu a zákony týkající se užívání a šíření drog

-          umí komunikovat se službami poskytujícími poradenskou pomoc

-          umí pojmenovat základní mezilidské vztahy

-          umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti

-          ví na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo poškozuje jeho práva

-          mají povědomost o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva druhých ( šikana, násilí, zastrašování aj.), je protiprávní

-          znají základní způsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky

 

 


8. Metody a formy, jakými budou dílčí aktivity řešeny


Program je zaměřen na:

 

1. – 5. ročník

 

·         společné stanovení a zažití pravidel soužití mezi žáky a učiteli

·         zvyšování zdravého sebevědomí žáků

·         zkoumání a uvědomování si vlastní osobnosti

·         vnímání individuálních odlišností dětí mezi sebou a přijímání těchto jevů

·         nácvik vzájemné úcty, sebeúcty a důvěry

·         rozvoj schopnosti diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty ( například formou komunitního kruhu)

·         rozvoj schopnosti klást otázky, umění vyjádřit svůj názor, umění říci „ne“

·         navozování příznivého psychosociálního klimatu ve třídě

·         osvojování a upevňování základních návyků v rámci ZŽS – hygiena, životospráva, sdělení základních informací z oblasti prevence experimentování s alkoholem a cigaretami

·         základy etické a právní výchovy

·         zaměření pozornosti na včasné odhalování specifických poruch učení nebo i jiných postižení

·         všestranný rozvoj osobnosti žáka

·         soustředěnost na včasné diagnostikování soc.-patologických problémů ve třídních kolektivech

·         důraz na spolupráci s rodiči

·         široká nabídka volnočasových aktivit

·         ekologická výchova

·         návštěvy filmových a divadelních představení, koncertů, besed apod. Účast v soutěžích výtvarných, sportovních, zdravotnických, dopravních atd. jako v předchozích letech

 

 

9. Příklady zařazovaných témat

 

I. Téma:         Informace o návykových látkách a jejich účincích

           

Cíl: Získat základní informace o návykových látkách, poznat jejich základní účinky.

           

Základní terminologie (návykové látky; nečinit velký rozdíl mezi alkoholem a jinými drogami, včetně tabáku). Alkohol a nikotin jako vstupní drogy (nejsou pro děti neznámé, jsou snadno dostupné, podceňované). Komunikace je základní prostředek, jak se o drogách něco dovědět.

 

II. Téma:        Jak čelit negativnímu vlivu vrstevníků

 

Cíl: Získat základní dovednosti, jak čelit negativnímu tlaku vrstevníků

 

Základem jsou modelové situace, při kterých se děti učí odmítnout návrhy vrstevníků, kteří je svádí k činnostem, které by mohly mít negativní následky. Příprava na odmítnutí nabízené drogy.

Formou hry žáci přemlouvají jeden druhého. Zpočátku roli přemlouvajícího hraje učitel. Volíme různé formy nátlaku. Ten, kdo přemlouvá, argumenty odmítajícího neustále vyvrací. Tak musí odmítající dítě stále hledat pádnější argumenty.

 

Příklady modelových situací:

 

            Kamarád přemlouvá k výrobě „petardy“.

            Kamarád přemlouvá k výletu bez vědomí rodičů.

            Kamarád přemlouvá k vylezení na skálu (na jiné nebezpečné místo).

            Kamarád přemlouvá k vypití láhve vína, kterou našel doma u rodičů.

            Kamarád přemlouvá k ukradení čokolády v obchodě.

            Kamarád přemlouvá ke schování spolužákovi tašky.

            Kamarád přemlouvá k zavolání do školy, že je v ní umístěná bomba.

            Kamarád přemlouvá k přivázání plechovky kočce na ocas.

            Kamarád přemlouvá k házení kamenů po projíždějících autech.

            Atd. (Situace se mohou přizpůsobit podmínkám ve třídě).

 

 

 

III. Téma:      Jak se vypořádat s konfliktními situacemi a stresem

 

Cíl: Rozvíjet schopnost vypořádat se s odmítnutím, zklamáním a selháním

 

Jedná se o rizikové faktory drogové závislosti. Problémy mohou být spouštěcím mechanismem, prvním krokem k vyzkoušení drogy.

Učitel předkládá modelové konfliktní situace, žáci hledají možné způsoby řešení.

 

Příklady konfliktních (stresujících) situací:

 

            Dostal jsem špatnou známku, nesmím se dívat na televizi.

            Mladší sourozenec vyvolal hádku, potrestán jsem byl já.

            Chtěl jsem jít ven, ale musím uklízet pokoj.

            Nesmím si hrát na počítači, protože musím dělat úkol.

            Rodiče si více všímají mého nově narozeného bratříčka.

 

Společným hledáním vedeme děti k poznání, že problémy se dají řešit.

 

 

 

 


10. Vyhodnocení preventivní strategie

O programu školní preventista povede průběžné záznamy, s jejichž výsledky bude pravidelně seznamovat vedení školy, ostatní pedagogické pracovníky a rodiče žáků.

Vyhodnocení se týká věcné podstaty realizace jednotlivých akcí a aktivit, dává přehled o počtech účastníků, finančních nákladech, schopnosti realizovat jednotlivé programy apod.

 

Vyhodnocení výsledků uskutečňovaného procesu změn

- zhodnocení psychosociálního klimatu ve škole, kázně a případně i prospěchu žáků

- zhodnocení posunu v postojích a hodnotových systémech dětí

- zhodnocení výskytu rizikového chování ve škole

 

Proces změn bude vyhodnocován průběžně a trvale pomocí prostředků poskytujících zpětnou vazbu. Dotazníky a škály pomohou objevit slepé uličky, selhání nebo nereálné nároky programu, což lze poté napravit vypracováním upravené verze pro další období.